Blog úplně o ničem (A to doslova!)

Zdrastvujte šmíráci, to koukáte, co? Druhý blog za tenhle týden. No můžu vás ujistit, že tohle až tak dobrý nebude.

Znáte to? Chcete se o něco podělit, něco sdělit, něčím obohatit svět a vlastně nevíte čím? Na mě to přišlo zrovna teď (teda, na mě přišlo víc věcí, ale teď myslím samozřejmě to, co zmiňuju vejš). Prostě jsem si řekl "Hele, někdo ty tvoje žvásty fakt čte, tak co nenuceně napsat nějakou další blogovinu? No co by nebylo. A tak jsem tady a v dnešním blogu si odhalíme taje toho, jak psát něco, co je vlastně nic. Sakra, to zas bude blog za všechny prachy. Tak ok.

Zadal jsem si úkol napsat alespoň tři odstavce, člověk se ani nenaděje a už jeden má. Tajemství psaní o ničem je vlastně velmi jednoduché. Stačí se definovat, co je pro vás to slavné "nic". Ale i to může být dosti zrádná věc. Pro vás to může něco být, ale pro ostatní už ne. Kdybych tu třeba napsal 100x za sebou větu "Miluju Apple", tak když si to přečte nějaký Androiďák, tak při čtení si řekne "To je debil", zavře to tu a už se nevrátí. Je taky dost možný, že to udělá i bez tohodle, protože už jsme cca v půlce druhého odstavce a co jste se dozvěděli? Ano, dozvěděli jste se to, že bych možná měl velmi slušný uplatnění v politice, protože obsahu tu už je jak talentových soutěží v Česku, ale jinak tu není nic. Pomalu jsem se dostal do tak vysoké sebekritiky, že si vlastně říkám, proč v tom vůbec pokračuju, ale tak co, přece už takovou hromadu textu nesmažu.

Ty bláho, třetí odstavec. Bože, co tu mám psát? Psát, že je to vzrušující jak sex vážek nad rybníkem asi nemá smysl, protože psát žvásty do prázdna je spíše zoufalost. Napadá mě, že bych do toho mohl ještě začlenit prvky úvahy, tak jdeme na to..... Jsem zoufalec? Mám si na tuto otázku odpovědět? Položil jsem už dost podivných otázek na to, aby měl tenhle odstavec dost prvků úvahy? Dáme sem ještě jednu otázku před tím, než to všechno zodpovim? Nevim, ne, asi jo a už se stalo. Asi to nebyl úplně dobrej nápad psát tenhle blog, ale což. Berte to jako důkaz, že i nic se dá popsat ve třech odstavcích. V každym blogu jsem se zatím omlouval, že jsem vás připravil o čas a víte co? Teď budu rebel a neomluvim se nikomu! Znáte mě a víte, jak moc velký kraviny dokážu vyplodit, tak už se ničemu nedivte! A máte za to! Jo a taky tenhle blog nebude mít korekturu, protože se mi to nechce číst podruhý. A tak alespoň složim poklonu tomu, kdo to vážně celý přečet, protože už při prvním odstavci se na to mohl vys....kakat. Stejně mám takovej špatnej pocit z toho, že jsem vás připravil o čas a nic si z týhle hromady nesmyslů neodnesete, takže mě napadá nahodit filozofickou otázku....

PROČ DO PR*ELE TY DEMENTI NEUTEČOU???????

Paralelní vesmír a LukeUp v něm

Upozornění na úvod! Článek obsahuje naprosto fantasmagorické žvásty, takže pokud nejste příznivci tohoto stylu, tak dál ani nečtěte.

Čas od času člověk přemýšlí nad skutečnými kravinami. Znáte to, naprosto typická situace: Ležíte v posteli a nemůžete zabrat, tak uvažujete nad všem možném. To se mi poslední dobou stává častěji než bych chtěl a někdy na mysl přijde skutečně solidní porce blbostí. To se stalo třeba včera.

Po spekulacích nad tím, jestli bych jako červenej Angry Bird dokázal sundat co nejvíc zelenejch prasat nebo bych se zbytečně obětoval a prak by ze mě udělal sračku (jak znám svojí štěstěnu, tak můj tah by letěl úplně mimo a netrefil bych nic, ach my smolaři), jsem přešel k fantasmagorii, nad kterou jsem spekuloval asi hodinu (jednou bych fakt chtěl lehnout a usnout bez podivných myšlenkových pochodů tohoto rázu). A o co šlo?

Poznáváte tu fotku? Červený trpaslík, asi netřeba představovat a většina z vás asi tuší, o co jde. Tahle legenda mě přiměla díky jednomu dílu k jasné myšlence - paralelní vesmír. Pokud netušíte, o čem to plácám, tak stručně vysvětlím. Jde o to, že někde tam v onom paralelním vesmíru existujete, ale vlastně úplně všechno je obráceně oproti tomu, jak to je teď. Dám příklad: V týhle realitě máte malíček na noze, který je křivý a hnusný, v paralelním by se ten malíček mohl ucházet o titul Miss malíček na noze a vyhrál by. Chápete, o čem to teda je? No a když jsem k této myšlence došel, tak jsem si sestavil svoje já oné paralelní zóně. Jak by teda vypadal paralelní LukeUp? Budu poznamenávat jenom toho paralelního, ze kterého si snadno protikladem odvodíte současného. Ostatně někteří z vás mě znají, takže netřeba nějak zvlášť popisovat moje já žijící v této realitě. Tak, jdeme na to a jdeme ze sebe udělat idola.

 Tak vezmeme ty věci, co bych paralelce asi záviděl. Ty zmetku, pravděpodobně máš menší nos a zajímavější obličejový rysy. Asi máš i jiný oči, ale upřímně, to ti fakt nezávidim, protože moje modrý jsou asi tak jediná věc, se kterou jsem spokojenej. Odhaduju, že budeš měřit tak okolo 160 a možná budeš trpaslík nebo hobit. Bolavý záda jsou ti cizí, jsi hubenej a udělanej proutek. Hádám, že nějakej ten bicák nebo jiný svalový proporce budou taky na denním pořádku. Dá se asi předpokládat i to, že když by se Borat ptal na instalaci Kundolapu, tak by prodavač aut řekl "A nechcete tam místo toho LukeUpa? To je lapač, o kterym se vám nesnilo." A co by na to řekl Borat? Samozřejmě, že by ho chtěl!

Dá se odhadnout taky fakt, že paralelka bude hodně oblíbenej, když přijde na nějakou akci, tak je středem pozornosti, co den, to jiná známost a opačné pohlaví z něj bude hotový. Sezení doma a nudu nebude mít ve slovníku a asi bude i pěkně v balíku. Tento společenský a velmi oblíbený jedinec ví jak žít. Zcela určitě nepije, ale za to se topí v drogách, takže se dá tušit i to, že dlouho nebude v balíku, ale v pořádnejch sra*kách. Pravděpodobně bude mít filcky a jiný nemoce, který se šíří od chuje, takže tos moc nevychytal, kámo. Vlastně ti i pomalu přestávám závidět.

Tenhle jedinec pravděpodobně nemá vkus ve věcech jako je hudba a jiný značky. Z muziky poslouchá výhradně Tokio Hotel, Justina Biebera a US5, víc toho nezná, protože Markéta, kterou klátil v pondělí je ujetá na Bieberovi, úterní rychlovka s Klárou taky nepřinesla žádný ovoce, protože ta miluje Jonas Brothers a to bylo moc i na něj, středeční Andrea ho naučila poslouchat Tokio Hotel, kteří hráli celou noc, zatímco se řádilo na vodní posteli, kterou si nechal dovézt z Uzbekistánu. Jelikož Lucku ve čtvrtek fakt chtěl, tak jí nakecal, že je velkej fanda US5 a za tu noc je naposlouchal natolik, že se vážně stal jejich fanda, páteční štace byla fatální chyba a čtyřicetiletá Romana, která poslouchá Věru Bílou byla moc už i na něj, takže tolik hudebního vkusu. Dá se předpokládat, že Pavel, který se už dlouho chystá využít chvíle, kdy bude můj paralelní dvojník zdrogovanej, taky nepřinese žádný převratný světlo do hudebního povědomí, protože poslouchá Guettu. No jo, má to chlapec nabitý...ale tak rozšíří si jiný povědomí....nebo teda Pavel mu ho rozšíří.....to povědomí...no možná i něco jinýh....pryč od toho.

Dá se taky očekávat, že používá mobil s androidem nebo nedej bože windows mobile, tak to už je fakt na facku kamaráde! Představoval bych si tam ve vesmíru za duhou trošku lepší reprezentaci!

A když to vyženeme do totální absurdity, tak pak zjistíme, že když totální sestava protikladů, tak tu chybí jeden zásadní. Že vlastně nemáte chuje, ale pekáč. JO! V paralelním světě jsem sexy ženská! Ostatně, když si některý ty body teď přečtu znova, tak to dává smysl!  No myslim, že už bylo toho fantazírování dost, kor, když na konci toho všeho je ženská. Moje pošramocená mysl to už balí, pokud to někdo dočetl až sem, tak upřímně obdivuju to, jak moc se asi nudíte.

Ještě zbývá vyřešit, jak by si paralelní osoba říkala. Jelikož je to teda slečna (spíš teda pořádná ku**a, ale což, možná jí přece jenom trošku závidim.) LukeUp by v paralelce mohla asi být LucyDown. Co to down v případě týhle přezdívky znamená si snad radši ani nechci představovat. Tak se měj fiktivní Lucy a doufám, že zůstaneš fiktivní navždy, svět na tebe neni ještě připravenej. LukeUp končí s dalším blogem o ničem, zdarec!